D
Na Okoř je cesta, jako žádná ze sta,
A7
roubená je stro
D
mama.
D
Když jdu po ní v létě, samoten na světě,
A7
sotva pletu noha
D
ma.
G
Na konci té cesty trni
D
té,
E7
stojí krčma jako hrad, jako
A7
hrad.
D
Tam zapadli trampi, hladoví a sešlí,
A7
začli sobě noto
D
vat.
D
Na hradě Okoři
A
světla už nehoří,
D
bílá paní
A
šla už dávno
D
spát.
D
Ta měla ve zvyku,
A
podle svého budíku,
D
o půlnoci
A
chodit
straší
D
vat.
C
Od těch dob, co jsou tam
G
trampové,
A7
nesmí z hradu pryč, z hradu
D
pryč.
D
O půlnoci v podhradí
A
se šerifem dovádí,
D
on jí sebral
A
od komnaty
D
klíč.
D
Jednoho dne z rána roznesla se zpráva,
A7
že byl Okoř vy
D
kraden.
D
Nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát odnes,
A7
nikdo nebyl dopa
D
den.
G
Šerif hrál celou noc mari
D
áš
E7
s bílou paní v kostinci, v kostin
A7
ci.
D
Místo aby hlídal, zuřivě ji líbal,
A7
dostal z toho zimni
D
ci.
D
A7
G
E7
C