D
Když vlny se
EM
valí a
G
peřeje
A
řvou
a
D
šutry z nich
EM
civí jak
G
sů
A
vy,
loď
D
praská a
EM
umrlčí
G
zvon bije
A
tmou,
tak
D
řekni, kdo
EM
pomoct ti
A
u
D
mí.
BM
Kdo pádlem jen
F#M
kmitne a
G
převrátí
D
loď,
pak
BM
ječí jak
F#M
staženej z
A
ků
D
že,
že
BM
ty seš ta
F#M
atrapa,
G
ty seš ten
D
cvok,
co
E
za každý cvaknutí mů
A
že.
D
Je pěkná jak
EM
ráno a
G
voní jak
A
les,
když
D
na dřevo
EM
u ohně
G
hrá
A
vá,
je
D
zrádná jak
EM
kočka a
G
věrná jak
A
pes,
ta
D
holka, co
EM
při tobě
A
spá
D
vá.
Tu
G
vodáckou
BM
holku si
A
navěky
D
nech,
G
netop ji,
BM
neza
A
há
D
něj,
svou
EM
víru, svou
BM
sílu, svý
F#M
štěstí i
BM
pech,
svý
EM
strachy, svý
D
prachy, svůj
E
poslední
A
dech
jí
D
poctivě
EM
odevz
D
dá
A
vej
D
a lásku
EM
za lásku
G
dá
A
D
vej.
G
D
A
Kdo připálí rejži a přesolí čaj,
kdo sůl nechá v posledním kempu,
kdo ráj změní v peklo a peklo zas v ráj,
kdo zná všechny písničky trempů.
Kdo přeje ti štěstí a kope ti hrob,
kdo sladce hned šeptá, hned vříská,
a koho bys roztrh’ a praštil a kop’
a po kom se celej den stýská.
Až vlasy nám odbarví nebeskej král
a vrásky nám počmáraj’ kůži,
svý holce dej pusu a řekni “jdem dál"
a na pádlo polož jí růži.