%VODÁCKÁ HOLKA%
%1.%
[D]Když vlny se [EM]valí a [G]peřeje [A]řvou
a [D]šutry z nich [EM]civí jak [G]sů[A]vy,
loď [D]praská a [EM]umrlčí [G]zvon bije [A]tmou,
tak [D]řekni, kdo [EM]pomoct ti [A]u[D]mí.
pak [HM]ječí jak [F#M]staženej z [A]ků[D]že,
že [HM]ty seš ta [F#M]atrapa, [G]ty seš ten [D]cvok,
co [E]za každý cvaknutí mů[A]že.
%2.% [D]Je pěkná jak [EM]ráno a [G]voní jak [A]les,
když [D]na dřevo [EM]u ohně [G]hrá[A]vá,
je [D]zrádná jak [EM]kočka a [G]věrná jak [A]pes,
ta [D]holka, co [EM]při tobě [A]spá[D]vá.
%Ref:%
Tu [G]vodáckou [HM]holku si [A]navěky [D]nech,
[G]netop ji, [HM]neza [A]há [D]něj,
svou [EM]víru, svou [HM]sílu, svý [F#M]štěstí i [HM]pech,
svý [EM]strachy, svý [D]prachy, svůj [E]poslední [A]dech
jí [D]poctivě [EM]odevz [D]dá [A]vej
[D]a lásku [EM]za lásku [G]dá[A] [D]vej.[G] [D] [A]
%3.%
Kdo připálí rejži a přesolí čaj,
kdo sůl nechá v posledním kempu,
kdo ráj změní v peklo a peklo zas v ráj,
kdo zná všechny písničky trempů.
Kdo přeje ti štěstí a kope ti hrob,
kdo sladce hned šeptá, hned vříská,
a koho bys roztrh’ a praštil a kop’
a po kom se celej den stýská.
%4.%
Až vlasy nám odbarví nebeskej král
a vrásky nám počmáraj’ kůži,
svý holce dej pusu a řekni “jdem dál”
a na pádlo polož jí růži.
%Ref:%